Skončí to vše Apokalypsou?

Skončí to vše Apokalypsou?

Hrozba jaderné války, hrozba ekologické katastrofy, hrozba epidemie, střetu různých náboženských skupin a mnohé jiné Hrozby jsou nám předkládány denně. Staří proroci popsali vzdálenou dobu –  možná je to ta dnešní, dost katastroficky…

Největším problémem lidstva je naprostá neochota POUČIT SE. Není to tak dlouho, co zde skončila světová válka. Tehdy bylo všem jasné, co by se už nemělo znovu dopustit…uběhlo pár desetiletí a Německo opět vládne Evropě a dokonce nutí národy a státy, aby konaly to, co nechtějí. Zatím je nenutí tím, že je strká do internačních táborů a místo zbraní je vydírá penězi, nařízeními, ale co není, může být. Takových příkladů bychom našli mnoho. Generace, která válku prožila, byla jí ,,poučená“, dnešní mladá generace opět potřebuje poučení, protože to dřívější je jí lhostejné. Takže z toho vyplývá, že každá generace musí prožít tu hrůzu generace předchozí, aby na chvíli byla poučena a nedělala to, co ji k té hrůze dovedlo. Musíme tedy prožít opět další válku, hladomory, epidemii středověku, špínu, rozvrat společnosti, náboženské války a vše, co ničilo civilizaci a pokrok v historii? Zřejmě ano, protože se tomu brání jen ten, kdo to prožil a kdo si to pamatuje, ale ten je nahrazen tím, který to neprožil, a proto tomu nevěří. Jenže ,,pokrok“ jde dál. Nové zbraně, nové jedy, nové technologie, nové možnosti zasahovat do systémů lidského těla…to vše dává především větší možnosti k sebezničení. Zdá se, že stojíme v jakémsi úsilí o vytvoření ,,nového světa“, ale není to snaha o ,,polepšení“ a poučení z dřívějších omylů. Nový svět má být vystupňováním chyb z toho starého, což těžko může vést ke ,,zlepšení“, ale jistě jen k podstatně rychlejšímu zničení. Svět je ovládán šílenci, což je zřejmé z toho všeho, co denně vymyslí a chtějí na nás zrealizovat. Jedinec má velmi málo možností tomu zabránit. Ale jedna NADĚJE mu stále ještě zůstává. Jeho osobnost, jeho myšlenky a jeho vnímání světa i to poučení z chyb – to si určuje on sám a záleží na něm, jestli se nechá zmanipulovat nebo si zachová alespoň svou vnitřní individualitu.

Zatím to ještě jde. Až se nám mocní nabourají mikročipy a nano-technologiemi až do mozků a mysli…pak bude konec individuálního člověka a nastane Doba biorobotů, Doba bioOTROKŮ. Bude-li dnes dost lidí toužících po svobodě své individuality, pak lze ještě mnohé zpomalit, odsunout. Velkému množství lidí je to však jedno a svou ,,svobodu“ klidně vymění za nějakou technologickou hračku, jejíž životnost je jedna sezóna. Tak si my všichni vytváříme společnou budoucnost a zdá se, že bude temná a už bez osobností. Tak zbývá jen jedna naděje. Člověk není jen toto tělo, ale především to, co je ovládá. A tím nemyslím mozek, ale nehmotnou mysl. Mysl, jako energetická substance může být od těla uvolněna a pak putuje směrem, který určuje její touha, směrování, závislosti, sklony. Každý si tedy můžeme budovat svou vlastní budoucnost, bez ohledu, jak to tady ,,dopadne“. A to mi připadá jako jediný optimismus, který nám dnes ještě zbývá. Ale není to málo, ale naopak – je to VŠE, jen to správně pochopit a uchopit.

-ZF-