Jsme kopiemi druhých?

19.8. 2020 (Aktualizováno: 26.8. 2020)

Jsme kopiemi druhých?

Žel, ve většině případů je odpověď ANO. Celý systém lidské společnosti vede člověka už od narození k napodobování nějakých ,,vzorů“ a vzorců. V první fázi je to ještě přirozené. Dítě má ve svém ,,popisu“ vývoje napodobovací pud, protože v něm ještě nejsou schopnosti k plně vědomému rozhodování. Napodobuje chování rodičů, a tak si vytváří jistý základ pro dobu, kdy bude samo svými zkušenostmi tyto okopírované návyky korigovat. Něco si pak ponechá, něco změní…je to přirozený děj. Role skutečných rodičů, v původním slova smyslu, je proto nezastupitelná a její absence či pokřivení změní celý následný proces začlenění člověka do života. Jiná situace však je, když společnost přebírá ,,výchovnou roli“ a snaží se lidstvo ,,učit“ co a jak má dělat, co se mu má líbit, co má chválit, co kritizovat a nenávidět. Nejběžnější destrukcí osobností je ,,sklon k módě“, který nedává člověku prostor, aby rozvíjel svůj vlastní vkus a tím si formoval vlastní osobnost. Společnost to pochopitelně ví, a proto svou snahu ,,naučit své občany“ nějakým ,,mechanismům“, které budou sami a rádi opakovat, je pro ni vítaným prostředkem. Když pozorujeme lidi, vidíme, jak rychle přeberou nějaké slovní fráze/cool, okay, a mnohé další/ a stanou se jim úplně běžné. Stejně rádi přeberou nějaké ,,zábavy“. Není téměř zahrady, aby v ní nebyla trampolína, není téměř víkendu, aby většina ,,negrilovala“, není téměř člověka, aby nebyl potetovaný… A tak to jde dál a dál, až se z člověka nenápadně a vlastně i ,,příjemně“ stane jakýsi tupý tvor, naklonovaná kopie, přesně podle zadání mocných… Je to vlastně velmi zneuctívající, ale strašné na tom je, že lidé to přijímají rádi a ještě se stydí, když nejsou dost ,,cool“ a jejich kopie není dost přesná. Když si ale člověk uvědomí, kam směřujeme, může se nad tím zamyslet a své vzorce chování změnit-zatím to ještě jde. Komu to nevadí a je s tím spokojen, i když si to už uvědomí, tomu není pomoci. Stal se Otrokem a líbí se mu to. Výsledkem jeho života je pak pro něj ,,hrdý“ titul OTROK. Proto za sebe říkám, že se rád vzdám toho být cool, mít všechny moderní technologie, předměty, jezdit tam, kam jezdí všichni, být oblečen podle módy a dělat vše, co je módní, ale nechci se vzdát toho, abych si sám sebe mohl vážit jako Člověka.

-ZF-